Zaniklé železnice – Trojany – Mladotice, část 1.

Jako cílovou destinaci dnešního putování jsme si vybrali železnici z Rakovníka do Mladotic, a její následné pokračování z Mladotic do obce Žihle. Místní trať má nejen zajímavou historii, ale dohnal ji i ne příliš příznivý osud. V prvním díle výletu nás bude zajímat především zaniklý úsek Kralovice – Mladotice.

Co je dráha Kralovice – Mladotice?

Na konci 19. století bylo potřeba propojit Rakovník se severem Plzeňska, a výhodnou destinací se jevila obec Mladotice. Roku 1899 zde začaly jezdit první vlaky.

Železnice přežila nejen zestátnění, ale i druhou světovou válku. Až v 90. letech se z důvodů špatné údržby rozhodlo, že provoz vlaků na úseku Čistá – Mladotice bude zrušen.

Tento krok se ovšem nelíbil místním obyvatelům, pro které byla vlaková doprava jediným spojem s okolními obcemi. Po mnoha letech se nakonec rozhodlo, že zde vlaky budou jezdit i nadále, ovšem pouze do Kralovic.

Úsek Kralovice – Mladotice, dlouhý 12 kilometrů, je nefunkční dodnes. Důvodem jeho neobnovení byl fakt, že po této trase příliš mnoho lidí nejezdilo. Poslední vlak tudy projel 31. 12. 1996. Železniční dopravu nahradila autobusová. O obnovu trati mají okolní obce stále zájem, avšak vysoká kupní cena a následné opravy to neumožňují.

I když byla trať zrušená před více než dvaceti lety, nic se na ní nezměnilo. Koleje jsou stále na místě, i když některé jejich části neunikly zlodějům kovů.

Naše putování za opuštěnou železnicí začíná u obce Trojany. Láká nás opuštěná nádražní budova uprostřed lesa. Na první pomyšlení nám ovšem nedává smysl, proč byla zastávka postavena téměř uprostřed ničeho. Od okolních obcí je vzdálena několik kilometrů, a snad jen lidé na vycházce místní přírodou ji museli využívat.

Cestou míjíme nespočet původních přejezdů, které jsou nyní bezpečně zaasfaltovány. Pokud se však budete pozorně dívat, vyčuhujících kolejnic a nerovností si jistě všimnete. Jen z Mladotic do Trojan byla silnice kolejemi přerušena třikrát, a to poměrně blízko vedle sebe. Mohlo snad za její zrušení i časté narušení plynulé automobilové dopravy?

Přijíždíme k zastávce. I když budova chátrá, je stále v dobrém stavu. Vchody a okna jsou zazděna, aby uvnitř nepřespávali bezdomovci a neshlukovali se lidé, kteří by ji mohli ještě více poškodit.

Mezi stromy si lze povšimnout zbytků stožárů a elektrických beden. Jak již bylo ale jednou zmíněno, většina byla buď ukradena, nebo odnesena. Na zemi můžete najít už jen přeřezané kabely.

Ani vydat se po trati není úplně možné. Náletové dřeviny se za poslední dvě dekády rozrostly natolik, že v některých úsecích je nemožné pokračovat v chůzi.

Po prohlídce drážní budovy vyrážíme do Mladotic, kde dráha končila. V těchto místech zůstaly koleje neporušeny, jsou akorát v místě přejezdu zasypány štěrkem a nepoužívají se.

Z vedlejší koleje, která je funkční, odjíždějí vlaky směrem na Žihli. Kdybychom se však vydali po jejím boku po trati původní, překročili Mladotický potok, a šli ještě o kousek dál, dostali bychom se až k odbočce, vedoucí k Odlezelskému jezeru. Tudy totiž měla vést původní trať, avšak kvůli určitým podmínkám bylo potřeba postavit železnici novou – tu po našem boku. Ale o té až příště, to bychom předbíhali. Teď je čas na pořádnou svačinu.